15. 5. 2022 | Pořádek v domácnosti |
Nejste nepořádní. Jen jste si ještě nenašli ten svůj systém!
Vždycky jsem se považovala za největší bordelářku na světě. Nejsem kompulzivní hromadič, ale umím udělat binec. A udržovat ho. V minulosti, když jsem se rozhodla uklidit, tak mi trvalo hodiny uklidit jedinou místnost. Přenášela jsem věci z místa na místo, než jsem je dala do skříňky nebo šuplíku (kam stejně nepatřily). Nakonec, až jsem vyklidila celý dům a přiřadila jsem všem věcem jejich vlastní místa, jsem schopná uklízet tak, že dám věci rovnou tam, kam patří. Už nemusím přemýšlet, kam je dám. Dnešek však není o vyklízení (i když to vždycky doporučuju), ale o systému organizace.
Existuje spousta způsobů, jak věci zorganizovat a na ten můj způsob rozhodně nemám patent, ale pro mě funguje. Tímto způsobem jsem se postupně propracovala jednotlivými místnostmi a nakonec mám systém, který je blbuvzdorný a snadno se udržuje. Vždycky vím, co kde je, kam pro to jít a kam to vrátit. A co je nejlepší - vědí to i ostatní členové rodiny.
Prvním krokem je popřemýšlet, k čemu nám jednotlivé místnosti slouží. Většina místností má svůj obvyklý účel - kuchyň na vaření, ložnice na spaní atd., ale většina z nás nemá zvláštní jídelnu, prádelnu, spíž, pracovnu nebo posilovnu. Takže používáme místnosti, které máme, k více účelům- Pokud žijete ve svém domově déle než rok, tak už určitě máte představu, jak svůj domov používáte. Pokud jste se nedávno přestěhovali, možná si dejte chvilku, abyste zjistili, k jakým účelům vlastně jednotlivé místnosti používáte. Dám vám příklad:
Do domu jsme se přestěhovali před dvěma lety a nechali jsme místnosti, jak byly. Obývák jsme nechali, kde ho měli předchozí majitelé, stejně jako ložnici atd. Po nějaké době jsme zjistili, že nám toto rozmístění nevyhovuje, takže jsme místnosti přehodili. To byl první krok. Po nějaké době jsme si ujasnili, že v obýváku budeme mít jídelní kout, ale nebudeme ho používat jako pracovnu. Tu jsme vytvořili místo komory. Druhé pracovní místo jsme vytvořili v pokoji naší dcery, abych s ní mohla trávit více času (a aby byl obývák místem odpočinku, ne práce).
Když už máte představu o tom, jak vlastně jednotlivé místnosti využíváte, pak by asi dávalo smysl mít v nich věci, které se k jejich účelu vztahují. Takže pokud používáte obývák i jako pracovnu, pak dává smysl mít věci pro práci a kancelářské potřeby tam. Pokud používáte ložnici i jako posilovnu, tak v ní mějte cvičební pomůcky.Pokud máte pračku v kuchyni, tak v ní můžete mít i prací prášek.
Doma jsme mívali spoustu věcí na tvoření. Miluju papírnictví, ale nic moc netvořím a i tak jsem si vždycky nakoupila hromady pastelek, ořezávátek a fixek. Když jsem tyto zásoby vytřídila na "nezbytné minimum", všechny věci na tvoření se mi vešly do necelých dvou košíků, které nyní bydlí u dcery v pokoji (stejně je nejvíc v budoucnu využije ona).
To stejné jsem udělala s kancelářskými potřebami. Poté, co jsem je vytřídila a ponechala si to nezbytné množství, vejdou se všechny do jednoho šuplíku a jsou schované v psacím stole, který slouží jako moje pracovna v dceřině pokoji. Když jsem si chtěla takový psací stůl koupit, myslela jsem, že budu potřebovat nějaký obrovský, aby se do něj všechno vešlo. Nakonec, po vytřízení věcí, které bych stejně nikdy nepoužila, se mi do tohoto psacího stolu vešly nejen kancelářské potřeby, ale i všechny naše dokumenty, řezačka na papír, laminovačka, košík s kabely a elektronikou, naše sportovní potřeby a věci na balení dárků. A stejně je tam ještě místo.
Rozdělte si místnost na zón podle toho, kde budete věci používat. Takže příbory budou poblíž jídělního stolu. Hrnce a pánve poblíž sporáku. Hrníčky poblíž kávovaru. A tak dále. Ve chvíli, kdy si rozdělíte věci do zón podle toho, kde je nejčastěji používáte, nastane čas na samotnou organizaci.
Teď když už víte, kde by měly vaše věci bydlet, je čas přemýšlet o tom, co z vašich věcí může sloužit k organizaci a jestli do toho chcete (nebo zrovna teď opravdu musíte) bvrážet nějaké peníze. My jsme doma začali s krabicemi od plenek a od bot. Časem jsme je vyměnili za koše a krabice, které jsme koupili, ale až poté, co jsme v průběhu času zjistili, jaké se nám budou hodit nejvíce. Pokud to víte už teď, tak klidně podnikněte nálet do IKEA nebo místních domácích potřeb. Ale na začátku to opravdu není potřeba, hlavně když má všechno své místo. Třeba časem zjistíte, že by se vám něco líbilo jinde nebo to potřebujete rozmístit jinak.
Řeknu to znovu, je mnohem snazší věci zorganizovat, když už byly vytřízeny a zůstaly vám jen ty, které opravdu používáte a mají pro vás nějakou hodnotu. Nedává moc smysl snažit se do přihrádky nacpat 10 otvíráků, když používáte jen jeden.
V tuto chvíli bychom si asi měli rozmyslet, zda chceme, abychom své věci měli stále na očích nebo radši chceme vše schovat. Nebo zda chceme věci mít roztřízené do velkých kategorií, například "tvoření", nebo si vytvořit podkategorie, například "kreslení", "malování", "vyšívání" a mít je rozdělené detailněji.
Existuje mnoho různých způsobů, jak si zorganizovat věci, když už víme, kde mají bydlet. Jedním z nich je systém navržený Cassandrou Aarssen z Clutterbug. Ta představuje čtyři typy lidí podle toho, jak rádi věci organizují:
Jde o to, že někteří lidé chtějí své věci vidět (vizuální) a někteří mají radši své věci za zavřenými dveřmi (skrytý). Někteří lidé mají radši vše ve větších kategoriích (makroorganizátor) a někteří si dají tu práci a rádi si vše rozdělí do menších kategorií (mikroorganizátor). Pokud byste rádi prozkoumali toto téma do hloubky, pak si můžete udělat test v angličtině zde. Podle tohoto testu jsem cvrček!
V minulost by mě nikdy ani nenapadlo, že bych kdy doma používala cedulky. Kdo je potřebuje ve vlastním domě? No, ukázalo se, že já! A najednou už se mě nikdo neptá, kde má co najít, protože díky cedulkám přesně vědí, kde co je (a kam to případně uklidit). I naše tříletá dcera, hele!